Z oboru pro lékaře

V uplynulém měsíci se pozornost soustředila na přesnější stratifikaci rizika, monitoring minimální reziduální choroby a genetické determinanty odpovědi či rezistence. Studie rozvíjejí roli cirkulujících nádorových buněk, nové prognostické systémy a molekulární profily u CLL či myelomu. Tyto poznatky mohou v blízké době ovlivnit volbu léčby i sledování pacientů.

Akutní myeloidní leukémie (AML) je zhoubné onemocnění kostní dřeně a krve spojené s narušenou produkcí normálních krvinek a hromaděním nefunkčních nezralých buněk (blastů). Označení „akutní“ znamená, že se nemoc rozvíjí rychle a bez účinné léčby se rychle zhoršuje. Navzdory novým terapeutickým možnostem zůstává úmrtnost na AML vysoká – méně než 25 % pacientů starších 60 let přežívá pět a více let od diagnózy.

Porozumění procesům v lidském těle na molekulární úrovni je klíčové pro vývoj léků. Vědecké skupině dr. Josefa Lazara z Ústavu biologie a lékařské genetiky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se nyní podařilo díky nově vyvinutému molekulárnímu biosenzoru a speciálnímu mikroskopu otevřít cestu k získání více poznatků o fungování patrně nejdůležitější kategorie buněčné komunikace. Jejich zjištění přispějí k vývoji účinnějších a bezpečnějších léčiv a anestetik.

Brněnští vědci z laboratoře prof. Marka Mráze z Interní hematologické a onkologické kliniky FN Brno a LF MU a CEITEC MU, Mgr. Miroslav Boudný, Ph.D., a Mgr. Pedro Faria Zeni prezentovali na mezinárodní konferenci v Krakově (International Workshop on CLL) věnující se cíleně chronické lymfatické leukémii (CLL). Jako jediní zástupci z Česka zde měli přednášku a mohli vystoupit na světovém fóru, kde se rozhoduje o budoucnosti léčby, klasifikaci a výzkumu CLL.

Autor: MUDr. Vlasta Raušová
Hadi rodu Elapidae žijící v Austrálii mají silný prokoagulační jed, který může u obětí hadího uštknutí vyvolat závažnou koagulopatii vyvolanou jedem prostřednictvím rychlé aktivace koagulační kaskády přeměnou proenzymů FVII a protrombinu na jejich aktivní formy. Tyto jedy spadají do dvou mechanistických kategorií: jedy obsahující pouze FXa, které se zmocňují faktoru Va hostitele, a jedy FXa:FVa, které obsahují kompletní komplex protrombinázy odvozený z jedu.

Jak využít mitochondriální proteázu ClpP k oslabení myelomu? Lze pomocí blokády CD47 zmírnit GvHD? A proč zůstává imunitní systém pacientů s LBCL porušený i po remisi? V aktuálním přehledu najdete přelomové články o nových strategiích cílení leukémií, roli transpozonů i o trvalém vlivu zánětu na kmenové buňky. Nechte si ujít pohled do budoucnosti hematologické terapie.

Autor: MUDr. Vlasta Raušová
Podle studie zveřejněné v časopise Blood Advances nebylo u pacientů s chronickou lymfocytární leukémií (CLL) pravidelné podávání imunoglobulinové substituční terapie (IgRT) spojeno se sníženým rizikem závažných infekcí vyžadujících hospitalizaci.

Ve dnech 7.–10. května 2025 se v nizozemském Rotterdamu uskutečnil 18. mezinárodní kongres o myelodysplastických syndromech – MDS 2025. Šlo o jedno z nejvýznamnějších světových setkání věnovaných této problematice. Kongres přivítal špičkové odborníky z celého světa a nabídl nejnovější poznatky v diagnostice, terapii i výzkumu MDS.

Kongres Evropské hematologické asociace (EHA) 2025, který proběhl od 12. do 15. června v Miláně, přinesl celou řadu zásadních novinek i inspirativních diskusí.
Nechte se vtáhnout do dění prostřednictvím různorodých postřehů účastníků, které jsme na místě oslovili. Ještě jednou jim srdečně děkujeme, že neváhali podělit se o své dojmy před kamerou a pomohli nám tak přenést aktuální poznatky i jedinečnou atmosféru kongresu až k Vám.

Hematologie prochází intenzivními změnami — ASH/ISTH revidovaly guidelines pro pediatrickou trombózu, EHA vydala nové klinické směrnice a konsensus pro trombocytopenii u onkologických pacientů, a objevují se převratné léčebné přístupy v oblasti MPN/AML. Přehled současných trendů najdete v článku.

ČSTH ČLS JEP se připojila k projektu ISTH, který má za cíl zhodnotit informovanost právě těhotných žen a žen které byly těhotné v posledním roce o rizicích tromboembolické nemoci během gravidity a po porodu.

Autor: MUDr. Vlasta Raušová
Buněčná senescence je evolučně zachovaným mechanismem umožňujícím buňkám reagovat na genotoxické, inflamační a jiné závažné formy buněčného stresu. Je charakterizována zástavou proliferace a z velké části i prozánětlivou sekrecí (SASP, senescence associated secretory phenotype), která má vliv na řadu tkáňových procesů včetně aktivace imunitního systému.