Z oboru pro lékaře

Spolek Diagnóza leukemie, z.s. vznikl transformací občanského sdružení Diagnóza CML (chronická myeloidní leukemie) 2006-2014 v pacientskou organizaci oslovující nemocné s leukemiemi, za účelem poskytování pomoci a zlepšování kvality života pacientů i jejich rodin. Stěžejní rolí organizace je hájení zájmu pacientů při jednáních se zdravotnickými institucemi a plátci pojištění, dále pak tvorba vzdělávacích programů, tj. zprostředkování odborných informací o diagnostice, léčbě a nových léčebných možnostech v oblasti leukemií. K tomu napomáhá jak informační internetový portál spolku, tak i organizování seminářů pro pacienty a jejich rodinné příslušníky v roli pečovatelů. Bližší informace o spolku si přečtěte ZDE.

Sekce podpůrné léčby a péče České onkologické společnosti ČLS JEP si dovoluje v novém čísle časopisu Klinická onkologie upozornit na doporučení pro standardní komplexní péči v oblasti širokého spektra komplikací v dutině ústní u onkologických a hematoonkologických pacientů. Doporučené postupy přispívají k redukci rizika a následků především mukozitidy dutiny ústní po chemoterapii a radioterapii, stomatitidy v souvislosti s cílenou (terčovou) onkologickou léčbou a dalších onemocnění. Více si přečtěte ZDE.

Výzkumný tým pod vedením doc. MUDr. Mgr. Marka Mráze, Ph.D., publikoval zásadní poznatek o biologii chronické lymfatické leukémie (CLL), která je nejčastější leukémií u dospělých. První autor studie, doktorand Mgr. Václav Šeda, při výzkumu objevil, jakým způsobem CLL buňky regulují svoji migraci v těle pacienta, a především jakým způsobem přežívají terapii léky ze skupiny tzv. BCR inhibitorů, což jsou v současnosti prakticky nejpoužívanější léčiva pro CLL a některé příbuzné choroby.

Tisková zpráva ZDE.

V současné době jsme svědky prudkého nárůstu cirkulace viru SARS-CoV-2 v populaci. Řada nemocných s hematologickou chorobou spadá do nejrizikovější skupiny pro rozvoj velmi těžkého průběhu COVID-19. Mortalita nemocných s hematologickou chorobou na COVID-19 v některých zemích převyšuje mortalitu v ostatních skupinách nemocných.

Tato netradičně pojatá monografie nemá ambici být vyčerpávající učebnicí zhoubných onemocnění krve ani detailním popisem jednotlivých krevních chorob. Cílem autorů nebylo parafrázovat stávající učební texty, ale zdůraznit příznaky krevních nemocí, ukázat, jak se od těchto příznaků dostat ke stanovení diagnózy onemocnění a co všechno tento proces lékařům znesnadňuje.

Hematologie tvoří jednu z tradičních součástí vnitřního lékařství. Avšak zejména vývoj hematoonkologie v posledních desetiletích vytvořil z hematologie velmi komplexní a náročný obor se zásadním celospolečenským dopadem. Hematologie a hematoonkologie se navíc mimořádně rychle vyvíjí. Týká se to jak proměn klasifikace řady nozologických jednotek, tak zejména rychlého nástupu nových látek do hematoonkologické léčby. Celá anotace ZDE.

Zhruba čtvrtina až třetina pacientů s nejčastějším typem tzv. non-hodgkinských lymfomů, tedy s difuzním velkobuněčným B-lymfomem, nereaguje na standardní protinádorovou léčbu nebo se jim nemoc vrátí. Výzkumníci proto hledají cesty, jak odolnost lymfomových buněk vůči léčbě, zejména chemoterapii, překonat. Jeden ze slibných přístupů by mohla představovat kombinace nových léčiv, tzv. BH3 mimetik, která cílí na buněčné organely mitochondrie. Díky grantu od Agentury pro zdravotnický výzkum (AZV) ČR to prokázal výzkumný tým proděkana 1. LF UK prof. MUDr. Pavla Klenera, Ph.D., který působí na Ústavu patologické fyziologie a I. interní klinice 1. LF UK a VFN.

V podvečer 11. ledna 2021 se konal další webový seminář cyklu #MysliProtiRakovine. Tématem bylo zvládání a sdělování nepříjemných zpráv. V improvizovaném studiu se sešli MUDr. Petr Pavlíček, lékař hematolog, který ve své praxi pracuje s lidmi s mnohočetným myelomem, onkologická pacientka a psycholožka RSDr. Mgr. Zuzana Nemčíková a PhDr. Ing. Martin Pospíchal, onkopsycholog. Podívejte se na záznam. Více ZDE.

K 1. prosinci 2020 tomu bude přesně rok, co nabyla účinnosti nejnovější novela zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech). Mezi hlavní novinky, které tato novela přinesla, patří bezpochyby lékový záznam pacienta, významná změna, na jejíž uvedení do praxe jsme si museli po nabytí účinnosti novely ještě půl roku počkat. Ostrý provoz lékového záznamu pacienta byl totiž spuštěn až po uplynutí šestiměsíčního „testovacího“ přechodného období, tedy 1. června 2020. Důvodem této šestiměsíční prodlevy byla skutečnost, že veřejnost potřebovala dostatek času na to, aby se s lékovým záznamem pacienta mohla seznámit.

Pandemie COVID-19 vyvolala obavy z léčby pacientů s dětskou rakovinou. Představujeme operační systém, který aplikovalo hematoonkologické oddělení italské nemocnice Santobono-Pausilipon. Oddělení bylo rozděleno do tří zón. Více ZDE.

Akutní myeloidní leukémie (AML) je nejčastější formou akutní leukémie u dospělých a druhou nejčastější formou akutní leukémie u dětí. Navzdory tomu bylo za posledních několik desetiletí dosaženo velmi malého zlepšení míry přežití. To je částečně způsobeno heterogenitou AML a potřebou cílenějších terapeutik než tradičních cytotoxických chemoterapií, které jsou v terapii základem posledních 50 let. Jaký je posun? Přečtěte si celý článek o novinkách v terapii AML.

Mobilní aplikace nejen pro hematology popisuje základní hematoonkologické malignity, jejich diagnostiku i léčbu. Více ZDE.