Vážené kolegium, prosím o konzultaci u pacienta po CRVO s pozitivitou LA. 46letý pacient, 110 kg, 187 cm, po CRVO 9/2025 s glaukomem, do té doby výrazně nestonající. Na základě příhody vyšetřován PL, kde nově zjištěna arteriální hypertenze, dyslipidémie, porucha glukózového metabolismu, hyperurikémie. RA stran TEN negativní. Vyšetřen v hematologické ambulanci, kde speciálními hemokoagulačními metodami zjištěna pozitivita LA. Do medikace přidána ASA. S odstupem 12 týdnů potvrzena pozitivita LA. Ostatní antifosfolipidové protilátky jsou negativní.
Jak je to s okluzí/trombózou retinálních cév, splňuje již tedy pacient kritéria APS a měl by mu být nasazen warfarin? Děkuji za odpověď.
Reakce: 3
Pěkný den, CRVO, zejména je li ischemická, muže být podle nekterých zpráv léčena warfarinem. Vysadit se dá cca 2M po odeznění očních příznaků. Někdo uvádí snížení risika vzniku sekundárního glaukomu. Viz např zde, jsou ale i novejší práce : www.prolekare.cz/casopisy/ceska-slovenska-oftalmologie/2012-6/doporucene-postupy-pro-diagnostiku-a-lecbu-pacientu-s-venozni-okluzi-sitnice-39943
Na druhou stranu nekteří uvádí, že antikoagulace není nutná a že zásadne je třeba léčit risika, která ke stavu vedla, zejména hypertensi. To, že má pán positivní Lupus antikoagulans a negativní protilátky a přitom měl CRVO nemusí být nutně indikace k dlouhodobé léčbě wrfarinem a myslím si, že ani ASA, nejsou li tam jiné trombotické příhody. Pakliže by nyní byla nasazena léčba warafrinem (s iniciálním překrytím LMWH do dostatečného vzestupu INR) je otázka zda ASA je indikováno při přítomnosti pouze LA (bez protilátek) a nálezu žilní trombosy. Bude zajímavý i názor dalších kolegů. Já osobne bych asi nyní volil maximálně warfarin. Kombinace s ASA muže zvýšit podle nekterých incidenci krvácení do sklivce a jinde v oku pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC9976011/
Antikoagulační terapie u retinalnich tromboz nevede příliš k zlepšení, u warfarinu uz vůbec. 1, eliminace vsech rizikovych faktorů je dominantní, ma jich dost a ty jsou zde dominantní
2, dal bych mu eliquis 2,5 mg 1-0-1a na mesic vessel D 2x1
Další případy
Deficit proteinu C a recidivující CMP
Vážené kolegium, ráda bych Vás poprosila o názoru vedení antikoagulační léčby. 55letý pacient s recidivující cévními mozkovými příhodami, susp. PFO byl odeslán k vyloučení trombofilního stavu. Aktuálně na medikaci clopidogrelem - dibaetik, hypertonik...
Antikoagulační terapie u APS
Dobrý den, obracím se tímto na Vás s prosbou o konzultaci týkající se opět antifosfolipidového syndromu. Jedná se o 38letého muže (BMI 22, OA: psoriasis, RA: sestra DM 1. typu, celiakie), který v 8/25 prodělal neprovokovanou distální hlubokou žilní...
Vyšetřování APA po neprovokované TEN a věk
Dobrý den, můj dotaz se týká vyšetřování antifosfolipidových protilátek po neprovokované hl. žilní tromboze či plicní embolii. Co se týče vyšetřování hereditárních trombofilií, tak dle aktuálních gudelines by se mělo provádět v případě idiopatické TE...
Vážení, vzhledem k tomu, že se jedná o žilní trombózu, měl by mít pacient i antikoagulační léčbu - s ohledem na pozitivitu LA a klinický projev žilní trombózy se nabízí warfarin, při nově zjištěné příhodě po ev. počáteční léčbě LMWH. Vzhledem k tomu, že není zjištěna triple pozitivita, lze uvažovat i o DOAC, ale nejsou s nimi v těchto souvislostech zkušenosti a zatím nejsou doporučovány. Dle zmíněného (není sice uvedeno BMI), ale s ohledem na hypertenzi, dyslipidémii, poruchu glukózové tolerance se jedná o rizikového pacienta