Dobrý den, vážení kolegové, můj dotaz je obecný, stále nejsme ve shodě s kolegy oddělení ARO, jakým způsobem se léčí syndrom disseminované intravaskulární koagulace, v časné a pak v pozdní fázi s krvácivými projevy. Vnímám tam spoustu kontroverzních otázek. Chceme se zeptat, zda antitrombin stále patří do terapie DICu či nikoliv, zda je kontraindikován PPC i v době rozvinutého krvácení, a naopak zda je možná substituce trombocytů při poklesu PLT pod 10x10 na 9/l v případech nekrvácejícího pacienta a substituce v případech pod 50x10 na 9/l u pacienta krvácejícího. Dále zda je indikován fibrinogen při poklesu pod 0,5 g/l , resp. 1,0 g/l a jaký je názor na podávání čerstvě zmražené plazmy a heparinu. Velmi děkuji za Vaše názory a pomoc.
Reakce: 2
Dobrý den,
Souhlasím s prof. Penkou, ale zcela nezbytné je říci, že to není otázka na tento portál. Je to to velice složité, navíc důležitá je i etiologie DIC. Doporučuji si přečíst článek - Disseminated Intravascular Coagulation: The Past, Present, and Future Considerations.
Iba T, Levi M, Thachil J, Levy JH.
Semin Thromb Hemost. 2022 Nov;48(8):978-987
Další případy
Deficit proteinu C a recidivující CMP
Vážené kolegium, ráda bych Vás poprosila o názoru vedení antikoagulační léčby. 55letý pacient s recidivující cévními mozkovými příhodami, susp. PFO byl odeslán k vyloučení trombofilního stavu. Aktuálně na medikaci clopidogrelem - dibaetik, hypertonik...
Antikoagulační terapie u APS
Dobrý den, obracím se tímto na Vás s prosbou o konzultaci týkající se opět antifosfolipidového syndromu. Jedná se o 38letého muže (BMI 22, OA: psoriasis, RA: sestra DM 1. typu, celiakie), který v 8/25 prodělal neprovokovanou distální hlubokou žilní...
Vyšetřování APA po neprovokované TEN a věk
Dobrý den, můj dotaz se týká vyšetřování antifosfolipidových protilátek po neprovokované hl. žilní tromboze či plicní embolii. Co se týče vyšetřování hereditárních trombofilií, tak dle aktuálních gudelines by se mělo provádět v případě idiopatické TE...
Dobrý den, děkuji za nejednoduchý dotaz, proto je nejednoduchá i odpověď. Budu brát jeden dotaz za druhým:
antitrombin není konsenzuálním prvkem léčby, i když se ukázalo, že přinejmenším jeho udržení nad 60 % může zvýšit dle studie KyberSept (Wareen BI, JAMA 2001) 90 denní přežívání či dle další studie 28 denní přežívání pacientů léčených AT(Tagami et al., 2014) - s tím, že se jednalo především u DIC provázející sepsi.
Ve fázi krvácení je PCC jednou z alternativ, je fakt, že má vyšší trombogenní potenciál než FFP, ale jde-li o ohrožení života či je nutno krvácení účinně ovlivnit z jiných důvodů, je určité jedním z řešení. PCC má nižší trombogenní účinek než APCC. Co se týče čerstvě zmražené plazmy (ČZM či FFP) je podávána u krvácejícího pacienta v dávce cca 20 ml/kg a obavou u ní byly především přenos infekce, což by dnes měla být skutečně minoritní obava.
Podání destiček se řídí dle kolísání jejich počtu a současnými projevy krvácení, zvláště je-li na nich podíl destiček zřejmý. Pak se podávají při poklesu destiček od 50 do 20 x 10e9/l, při poklesu pod 10x10e9/l samozřejmě i v případě nekrvácejícího pacienta.
Fibrinogen je dnes doporučován podávat již při poklesu pod 1,5 g/l, antifibrinolytika (kyselina tranexámová) při zvyšující se fibrinolytické aktivitě.
Je třeba podotknout, že existuje celá řada doporučení týkajících se DIC, která se up-gradem mění, proto si mnohá pracoviště vytváří svoje vlastní, platná pro tu kterou nemocnici. Všeobecná doporučení v naší zemi vytváří v daném směru především Česká společnost pro trombózu a hemostázu (ČSTH), na jejichž stránkách je lze najít.