Dobrý den, vážení kolegové, můj dotaz je obecný, stále nejsme ve shodě s kolegy oddělení ARO, jakým způsobem se léčí syndrom disseminované intravaskulární koagulace, v časné a pak v pozdní fázi s krvácivými projevy. Vnímám tam spoustu kontroverzních otázek. Chceme se zeptat, zda antitrombin stále patří do terapie DICu či nikoliv, zda je kontraindikován PPC i v době rozvinutého krvácení, a naopak zda je možná substituce trombocytů při poklesu PLT pod 10x10 na 9/l v případech nekrvácejícího pacienta a substituce v případech pod 50x10 na 9/l u pacienta krvácejícího. Dále zda je indikován fibrinogen při poklesu pod 0,5 g/l , resp. 1,0 g/l a jaký je názor na podávání čerstvě zmražené plazmy a heparinu. Velmi děkuji za Vaše názory a pomoc.
Reakce: 2
Dobrý den,
Souhlasím s prof. Penkou, ale zcela nezbytné je říci, že to není otázka na tento portál. Je to to velice složité, navíc důležitá je i etiologie DIC. Doporučuji si přečíst článek - Disseminated Intravascular Coagulation: The Past, Present, and Future Considerations.
Iba T, Levi M, Thachil J, Levy JH.
Semin Thromb Hemost. 2022 Nov;48(8):978-987
Další případy
Jak dále postupovat u pacientky s nízkou hladinou fibrinogenu a vysokými D- dimery
Dobrý den, prosím o konzultaci - dnes byla u nás v ambulanci vyšetřena 86letá pacientka. Z OA: obezita (102 kg), st.p NSTEMi IM před 8 lety, arterialni hypertenze, st.p. AE a HYE. Pacientka již 11.11-14.11 byla hospitalizována na interně pro tvorbu m...
77letý cirhotik s v.s.low grade MDS a krvácivými projevy
77 letý diabetik v péči hematologa od 1/2025, v úvodu HGB 75 g/l, MCV 90-100, PLT 101, WBC 3,2, v dif.rozpočtu bez signif.nálezu, dif.dg. kombinované etiologie chronické ztráty do GIT (GSK 1/25 :angiektazie; četná ložiska ronícího krvácení, KLS : ero...
Dlhodobá antikoagulačna liečba DOAK
Vážení kolegovia, rada by som sa na vás obrátila s prosbou o odporučenie liečebného postupu u môjho pacienta. Jedná sa o 47 ročného pacienta ktorý ako 32 ročný prekonal HŽT predkolenia so závažnou PE. Na kontrolnom VP skene po roku segmentovaný defek...
Dobrý den, děkuji za nejednoduchý dotaz, proto je nejednoduchá i odpověď. Budu brát jeden dotaz za druhým:
antitrombin není konsenzuálním prvkem léčby, i když se ukázalo, že přinejmenším jeho udržení nad 60 % může zvýšit dle studie KyberSept (Wareen BI, JAMA 2001) 90 denní přežívání či dle další studie 28 denní přežívání pacientů léčených AT(Tagami et al., 2014) - s tím, že se jednalo především u DIC provázející sepsi.
Ve fázi krvácení je PCC jednou z alternativ, je fakt, že má vyšší trombogenní potenciál než FFP, ale jde-li o ohrožení života či je nutno krvácení účinně ovlivnit z jiných důvodů, je určité jedním z řešení. PCC má nižší trombogenní účinek než APCC. Co se týče čerstvě zmražené plazmy (ČZM či FFP) je podávána u krvácejícího pacienta v dávce cca 20 ml/kg a obavou u ní byly především přenos infekce, což by dnes měla být skutečně minoritní obava.
Podání destiček se řídí dle kolísání jejich počtu a současnými projevy krvácení, zvláště je-li na nich podíl destiček zřejmý. Pak se podávají při poklesu destiček od 50 do 20 x 10e9/l, při poklesu pod 10x10e9/l samozřejmě i v případě nekrvácejícího pacienta.
Fibrinogen je dnes doporučován podávat již při poklesu pod 1,5 g/l, antifibrinolytika (kyselina tranexámová) při zvyšující se fibrinolytické aktivitě.
Je třeba podotknout, že existuje celá řada doporučení týkajících se DIC, která se up-gradem mění, proto si mnohá pracoviště vytváří svoje vlastní, platná pro tu kterou nemocnici. Všeobecná doporučení v naší zemi vytváří v daném směru především Česká společnost pro trombózu a hemostázu (ČSTH), na jejichž stránkách je lze najít.