Dobrý den, vážení kolegové, můj dotaz je obecný, stále nejsme ve shodě s kolegy oddělení ARO, jakým způsobem se léčí syndrom disseminované intravaskulární koagulace, v časné a pak v pozdní fázi s krvácivými projevy. Vnímám tam spoustu kontroverzních otázek. Chceme se zeptat, zda antitrombin stále patří do terapie DICu či nikoliv, zda je kontraindikován PPC i v době rozvinutého krvácení, a naopak zda je možná substituce trombocytů při poklesu PLT pod 10x10 na 9/l v případech nekrvácejícího pacienta a substituce v případech pod 50x10 na 9/l u pacienta krvácejícího. Dále zda je indikován fibrinogen při poklesu pod 0,5 g/l , resp. 1,0 g/l a jaký je názor na podávání čerstvě zmražené plazmy a heparinu. Velmi děkuji za Vaše názory a pomoc.
Reakce: 2
Dobrý den,
Souhlasím s prof. Penkou, ale zcela nezbytné je říci, že to není otázka na tento portál. Je to to velice složité, navíc důležitá je i etiologie DIC. Doporučuji si přečíst článek - Disseminated Intravascular Coagulation: The Past, Present, and Future Considerations.
Iba T, Levi M, Thachil J, Levy JH.
Semin Thromb Hemost. 2022 Nov;48(8):978-987
Další případy
Trombosa splanchnických žil u 25 leté pacientky
Vážené kolegium, chtěla bych zkonzultovat 25 letou pacientku, která má v anamneze vvv srdce je po operaci v r.2000 a 2015 -bionáhrada pulmonální chlopně a je sledována na kardiologii, bez medikace. Stran rizik -rodinná anamneza negat., kouří el.cigar...
Posouzení indikace k dlouhodobé antikoagulační léčbě – pacientka s opakovanými povrchovými trombózami a Leidenskou mutací
Identifikace pacientky: Věk: 44 let Závažná morbidní obezita BMI 45,5 Léčena pro arteriální hypertenzi (kompenzovaná). Nyní v péči kožní ambulance pro recidivující flebotrombózy DKK Anamnéza: Opakované povrchové tromboflebitidy, naposledy 26. 5. 2025...
Tromboza a IBD
Dobrý den, ráda bych se tímto na Vás obrátila s prosbou o konzultaci terapie v následujícím případě. Jedná se o 62letou pacientku, 55kg, s Leidenskou mutací v heterozygotní formě, která v roce 2023 prodělala povrchovou žilní trombózu intermediálního...
Dobrý den, děkuji za nejednoduchý dotaz, proto je nejednoduchá i odpověď. Budu brát jeden dotaz za druhým:
antitrombin není konsenzuálním prvkem léčby, i když se ukázalo, že přinejmenším jeho udržení nad 60 % může zvýšit dle studie KyberSept (Wareen BI, JAMA 2001) 90 denní přežívání či dle další studie 28 denní přežívání pacientů léčených AT(Tagami et al., 2014) - s tím, že se jednalo především u DIC provázející sepsi.
Ve fázi krvácení je PCC jednou z alternativ, je fakt, že má vyšší trombogenní potenciál než FFP, ale jde-li o ohrožení života či je nutno krvácení účinně ovlivnit z jiných důvodů, je určité jedním z řešení. PCC má nižší trombogenní účinek než APCC. Co se týče čerstvě zmražené plazmy (ČZM či FFP) je podávána u krvácejícího pacienta v dávce cca 20 ml/kg a obavou u ní byly především přenos infekce, což by dnes měla být skutečně minoritní obava.
Podání destiček se řídí dle kolísání jejich počtu a současnými projevy krvácení, zvláště je-li na nich podíl destiček zřejmý. Pak se podávají při poklesu destiček od 50 do 20 x 10e9/l, při poklesu pod 10x10e9/l samozřejmě i v případě nekrvácejícího pacienta.
Fibrinogen je dnes doporučován podávat již při poklesu pod 1,5 g/l, antifibrinolytika (kyselina tranexámová) při zvyšující se fibrinolytické aktivitě.
Je třeba podotknout, že existuje celá řada doporučení týkajících se DIC, která se up-gradem mění, proto si mnohá pracoviště vytváří svoje vlastní, platná pro tu kterou nemocnici. Všeobecná doporučení v naší zemi vytváří v daném směru především Česká společnost pro trombózu a hemostázu (ČSTH), na jejichž stránkách je lze najít.