Kdo má zkušenosti s terapeut. venepunkcí v. femoralis ?

Co by hematolog nemám takového pac. My máme jen polytransfundované pac. s anemií, to je ale trochu jiný problém.

Problematické je zvážení indikace píchání do v. femoralis (proč?), tazatel neudává jakékoli údaje o klin. stavu toho pac., krom hodnoty feritinu. Ten není vysoký (byť vyšší, než cílová hodnota podle doporučení hepatologů [do 50]). Záleží na tom, zda má pac. orgánové postižení, či symptomy heredit. hemochromatózy. Nemá-li pac. trvale dostupné žíly, asi bych zkusil chelatátor. Obecně vzato při výkonu na velké žíle je vždy mírně zvýšené riziko krvácení.

Nejsem znalý ani regulací toho, kdo smí píchat do v. femoralis - asi ten, kdo to umí, např. intenzivista, jistě ne hematolog bez této praxe. Nemá-li pac. poruchu hemostázy, asi lze ambulantně "odmačkat" místo vpichu. Detailní opatření budou na provádějícím lékaři.

Za klíčové bych považoval to, jak často je nezbytné venepunkce provádět. Uvedená hodnota ferritinu asi není alarmující. Femorální žílu běžně využíváme při aferéze periferních krvetvorných buněk, což je výkon jednorázový. Opakované punkce v této lokalizaci jsou jistě proveditelné, ale není to optimální. V případě, že je nezbytné venepunkce opakovat několikrát za rok, je na zvážení, zda pacientce nenechat zavést žilní port (cestou v. jugularis nebo subclavia). Je však nezbytné konzultovat kolegy, kteří mají s žilními porty zkušenosti, protože tyto se obvykle používají jen k odběrům krve pro laboratorní vyšetření. Snad by ale bylo možné vybrat port s dostatečným průtokem krve, který by umožnil venepunkci. Další z dlouhodobého hlediska méně vhodnou formou je zavedení tzv. PICC katetru, který se zavádí přes v. brachialis, ale nemůže být kompletně implantován.