Vážené kolegium, prosím o názor v léčbě 21leté pacientky s nově diagnostikovaným antifosfolipidovým syndromem- opak. pozitivita LA, ACLA i B2GP negativní . Z ostatních nálezů - hraniční zvětšení sleziny - 145x50mm ,parametry krevního obrazu i dif. rozpočtu v normě, EPO norma / 6,5/ , flowcytometrie PK 8/25 bpn., JAK 2 , i exon 12, MPL, CALR negat., bcr/abl negativní , revmatolog. screening. negativní, haptoglobin i volný hemoglobin v normě . A dokumentaci - st.p. plicní embolii bilat., předcházelo užívání 3 měsíce HAK + infekt 6/2024- antikoagulace do 12/24, po vysazení DD negativní , t.č. užívá čistě gestagenní preparát, přítomna navíc genetická trombofilie - mutace prothrombinu - heterozygot. Dosud měla pacientka jen antiagregaci - otázkou je, zda vodné a dostačující? Moc děkuji za názor.
Reakce: 3
Dobrý den, pokud dobře rozumím, je pacientka LA pozitivní a ACLA a B2GPI negativní; není uvedeno, zda a jaká vyšetření byla provedena stran DVT, ale souhlasím s prof. Dulíčkem jak stran pravidelné depistáže, tak i případných terapeutických opatření.
Omlouvám se za pozdější odpověď – píšu ji bezprostředně po návratu z dovolené.
Na vzniku plicní embolie se pravděpodobně spolupodílelo užívání kombinované hormonální antikoncepce společně, lupus antikoagulant, možná i infekce. Heterozygotní mutace protrombinu je další, nicméně mírný rizikový faktor.
Pokud byla tromboembolická příhoda skutečně provokovaná, estrogenová antikoncepce byla trvale vysazena a pacientka nemá další významné rizikové faktory, pokračoval bych po ukončení standardní antikoagulační léčby pouze v dispenzarizaci bez antitrombotické léčby.
Doporučuji hodnotit tzv. non-kriteria APS, které mohou napovědět o aktivitě onemocnění. Klinicky zejména migrény, livedo reticularis/racemosa, únavu a další projevy, laboratorně především počet trombocytů a podle dostupnosti i vyšetření non-kriteriálních protilátek (zejména anti-fosfatidylserin/protrombin a anti-annexin V).
Hydroxychlorochin (Plaquenil) lze individuálně zvážit, zejména pokud budou přítomny non-kriteriální projevy APS nebo bude celkové riziko hodnoceno jako vyšší, nicméně důkazy pro jeho rutinní podávání u primárního APS jsou zatím omezené.
Samozřejmostí je trvalé vyhýbání se estrogenům a důsledná tromboprofylaxe při všech budoucích rizikových situacích (operace, imobilizace, gravidita, šestinedělí apod.).
Definitivní rozhodnutí o dlouhodobé antikoagulaci bych činil až po komplexním zhodnocení všech kritériálních i non-kriteriálních projevů APS a po diskusi s pacientkou o riziku rekurence.
Další případy
Feritin elevace
Vážení kolegové, obracím se na Vás ohledně pacienta, kde opakovaně vysoké hodnoty Ferritinu. Nyni 10/206 985ug/L, predtim 6-7/2024 689-614. FE , volou vazebni kapacitu ma v normě, celková vazební 47.9, transferin, sTfR, saturace transferinu v normě,...
Povrchová tromboza PHK po kanylaci
Dobrý den, předem se omlouvám za nejspíše banální dotaz - ale rady kolegů se liší /3 kolegové - 3 různé názory/. Mám pacientku 48 let, které po kanylaci žíly v loketní jamce se rozvinula povrchová tromboza PHK. Je to již 3. týden (ke mně přišla až v...
Antikoagulační profylaxe při terapii estrogeny při antifosfolipidovém syndromu minimalizaci rizika trombembolie
Vážené kolegium, ráda bych se vás zeptala na názor stran hormonální léčby dysfunkčního menstruačního krvácení u pacientky s myomem s antifosfolipidovým syndromem resp. medikace estrogeny, gestageny… Jedná se 44letou pacientku s antifosfolipidovým syn...
Dobrý den, já osobně bych jí nedával ASa, nechal bych ji bez všeho, pokud má normální BMI. Striktně zajistit všechny rizikové situace spojené se vznikem VTe, operace, imobilizace. Jinak 1x za rok revmatologický screening a kontrola velikosti sleziny, čistě gestagenní antik. (POP) je OK. Pokud by byla silnější, prodiskutoval bych s ev. Eliquis 2,5 mg 2x1, ale to pokud by se obávala být bez antiagrag. či antik. terapie