Vážené kolegium, prosím o názor v léčbě 21leté pacientky s nově diagnostikovaným antifosfolipidovým syndromem- opak. pozitivita LA, ACLA i B2GP negativní . Z ostatních nálezů - hraniční zvětšení sleziny - 145x50mm ,parametry krevního obrazu i dif. rozpočtu v normě, EPO norma / 6,5/ , flowcytometrie PK 8/25 bpn., JAK 2 , i exon 12, MPL, CALR negat., bcr/abl negativní , revmatolog. screening. negativní, haptoglobin i volný hemoglobin v normě . A dokumentaci - st.p. plicní embolii bilat., předcházelo užívání 3 měsíce HAK + infekt 6/2024- antikoagulace do 12/24, po vysazení DD negativní , t.č. užívá čistě gestagenní preparát, přítomna navíc genetická trombofilie - mutace prothrombinu - heterozygot. Dosud měla pacientka jen antiagregaci - otázkou je, zda vodné a dostačující? Moc děkuji za názor.
Reakce: 3
Dobrý den, pokud dobře rozumím, je pacientka LA pozitivní a ACLA a B2GPI negativní; není uvedeno, zda a jaká vyšetření byla provedena stran DVT, ale souhlasím s prof. Dulíčkem jak stran pravidelné depistáže, tak i případných terapeutických opatření.
Omlouvám se za pozdější odpověď – píšu ji bezprostředně po návratu z dovolené.
Na vzniku plicní embolie se pravděpodobně spolupodílelo užívání kombinované hormonální antikoncepce společně, lupus antikoagulant, možná i infekce. Heterozygotní mutace protrombinu je další, nicméně mírný rizikový faktor.
Pokud byla tromboembolická příhoda skutečně provokovaná, estrogenová antikoncepce byla trvale vysazena a pacientka nemá další významné rizikové faktory, pokračoval bych po ukončení standardní antikoagulační léčby pouze v dispenzarizaci bez antitrombotické léčby.
Doporučuji hodnotit tzv. non-kriteria APS, které mohou napovědět o aktivitě onemocnění. Klinicky zejména migrény, livedo reticularis/racemosa, únavu a další projevy, laboratorně především počet trombocytů a podle dostupnosti i vyšetření non-kriteriálních protilátek (zejména anti-fosfatidylserin/protrombin a anti-annexin V).
Hydroxychlorochin (Plaquenil) lze individuálně zvážit, zejména pokud budou přítomny non-kriteriální projevy APS nebo bude celkové riziko hodnoceno jako vyšší, nicméně důkazy pro jeho rutinní podávání u primárního APS jsou zatím omezené.
Samozřejmostí je trvalé vyhýbání se estrogenům a důsledná tromboprofylaxe při všech budoucích rizikových situacích (operace, imobilizace, gravidita, šestinedělí apod.).
Definitivní rozhodnutí o dlouhodobé antikoagulaci bych činil až po komplexním zhodnocení všech kritériálních i non-kriteriálních projevů APS a po diskusi s pacientkou o riziku rekurence.
Další případy
Antikoagulačná liečba po transplantácii obličky
Dobrý deň, chcela by som požiadať o radu ako ďalej pokračovať v antikoagulačnej liečbe (dĺžka trvania liečby a účinná látka - apixaban 2,5mg 2x1 tbl.? ponechať dlhodobo LMWH?) u 45 ročnej pacientky s CKD KDIGO g5D na podklade fokálnej segmentálnje sk...
Pacientka s deficitem antitrombinu
Pacientka dosud bez anamnézy TEN, zdravá po 2 porodech bez komplikací - t.č 3.gravidita - gynekologem zjištěna Leidenská mutace v heterozygotní formě a odeslána k nám. U nás v rámci vstupních koagulačních odběrů zjištěn deficit antitrombinu 42 %. Pac...
Dát trvalou antikoagulaci?
Dobrý den, prosím o radu, zda byste na mém místě pacientce nasadily trvaloantikoagulační terapii. Pacientka ročník 87 prodělala v roce 2008 vysokou hlubokou žilní trombózu (v.iliaca com. a v.iliaca ext.) - v té době užívala HAK. Měla vyšetřeny trombo...
Dobrý den, já osobně bych jí nedával ASa, nechal bych ji bez všeho, pokud má normální BMI. Striktně zajistit všechny rizikové situace spojené se vznikem VTe, operace, imobilizace. Jinak 1x za rok revmatologický screening a kontrola velikosti sleziny, čistě gestagenní antik. (POP) je OK. Pokud by byla silnější, prodiskutoval bych s ev. Eliquis 2,5 mg 2x1, ale to pokud by se obávala být bez antiagrag. či antik. terapie