Z oboru pro lékaře

David Belada, Marek Trněný a kolektiv autorů Kooperativní lymfomové skupiny

Přinášíme již 12. vydání diagnostických a léčebných postupů, nyní jen v on-line upravené a aktualizované verzi. 

Při standardní terapii DLBCL je dosahováno dlouhodobé remise asi u 60 % pacientů. U zbývajících 40 % však dochází k relapsu lymfomu nebo je onemocnění chemorefrakterní. Prognóza u takových pacientů není bohužel příznivá. Aktuálně je však předmětem výzkumu několik nadějných terapií. Novinkou je například testování specifické cílené léčby v kombinaci s režimem R-CHOP dle vstupního genetického profilu DLBCL na základě nové molekulárně genetické klasifikace. Přečtěte si podrobnosti v odborném článku doc. MUDr. Davida Belady, Ph.D. 

Nenechte si ujít velice zajímavou přednášku Jaroslavy Fekové, z IV. interní hematologické kliniky LF UK a FN Hradec Králové, na téma Edukační sestra v praxi. O tom, že role edukační sestry je v péči o hematoonkologicky nemocné pacienty nezastupitelná, není pochyb. Edukační sestra nejen, že lékařům šetří čas, ale také zásadním způsobem ovlivňuje vnímání, přijetí nemoci i spolupráci samotného pacienta a jeho rodiny. Seznamte se s konkrétními příklady a postupy z praxe. Přednáška byla natočena v rámci celostátního setkání pacientů Lymfom Help v listopadu 2021. Podívejte se, jak to funguje ve FN Hradec Králové.

Léčba chronické myeloidní leukémie zaznamenala během třiceti let obrovský posun. Fakta o léčebných možnostech a cíle do budoucna přinášíme v článku MUDr. Hany Klamové, CSc.

Očkování proti COVID-19 u nemocných s mnohočetným myelomem má svá pravidla, FDA zrušila pozastavení klinických studií s CAR T-buněčnou terapií a analýza studie CANDOR fáze III prošla aktualizací. Čtěte dál. Příspěvky jsou v anglickém jazyce.

1) Pacienti, kteří dosáhnou buď kompletní, nebo částečné remise (PR), jsou poté léčeni chemoterapií a konsolidací autologní transplantace hematopoetických buněk (auto-HCT). S příchodem terapie T-buňkami chimérického antigenního receptoru (CAR) však existuje další možnost léčby pacientů s PR po záchranné chemoterapii. Jak vyšlo srovnání obou přístupů?

2) Nepřehlédněte také příspěvek věnovaný humorální a buněčná odpověď u pacientů s lymfoidními malignitami, kteří dostávají očkování proti SARS-CoV-2.

Mějte přehled o změnách, které přináší novela zákona o veřejném zdravotním pojištění v souvislosti s tzv. výjimečnou úhradou dle § 16 zákona s účinností od 1. ledna 2022. Jedná se o velice důležité téma, které je stále aktuální nejen u pacientů s onkologickým onemocněním. Jaké změny nás čekají? Přečtěte si ZDE.

V rámci Regionálního hematologického semináře východočeského a libereckého regionu, konaného 12. – 13. listopadu 2021, zazněla přednáška na téma Imunoterapie myelomu: od IMiDů k cílené terapii, jejímž autorem je doc. MUDr. Jakub Radocha, Ph.D. Popisuje možnosti a vývoj imunoterapie v souvislosti s léčbou myelomu. O principu imunoterapie, možnostech léčby nejen 1. linie, monoklonálních protilátkách a terapii CAR-T se dozvíte v prezentaci.

Základem současné onkologické léčby je střednědobé nebo dlouhodobé podávání léčiv, která jsou pro všechny pacienty v rámci jedné diagnózy stejná. CAR T buněčná terapie je však jiná. Tyto přípravky se podávají jednorázově a připravují se každému pacientovi na míru. A to z jeho vlastních, speciálně upravených bílých krvinek (tzv. T-lymfocytů). Taková terapie dokáže cíleně identifikovat specifické nádorové buňky pacienta a následně je zničit. Přečtěte si detaily.

Díky zavedení nových látek a jejich kombinací u pacientů s pokročilým onemocněním se v posledních letech dramaticky zlepšily možnosti léčby relapsu mnohočetného myelomu (MM). Dostupnost nových režimů však přináší nové výzvy, jako je zvládání toxicity, personalizace léčby, sekvenování léčby při relapsu a mnoho dalšího. Přečtěte si komplexní přehled zahrnující výsledky nejnovějších studií.

Poslechněte si komentáře MUDr. Ľubici Harvanové, PhD., a MUDr. Antónie Hatalové, PhD., natočené na hematologickém sjezdu v Bratislavě. V prvním vstupu se Ľ. Harvanová vyjadřuje k inovativním léčebným možnostem u diagnózy mnohobuněčného myelomu. Komentář A. Hatalové pak zdůrazňuje důležitost znalosti molekulární podstaty myeloproliferativních neoplázií. Co přinesly nové sekvenace genů? To si poslechněte ve videu.

Seznamte se detailně s podstatou myeloproliferativních neoplázií. Co ví dnešní medicína o molekulárních nálezech, léčebné odpovědi, incidenci, celkovém přežití, nejčastěji mutovaných genech nebo typech mutací? Jaká je prognóza či predikce odpovědi na terapii? Nejen to, ale také fakta o predispozici k tomuto onemocnění a příklady z praxe najdete v přednášce věnované tématu molekulární podstaty myeloproliferativních neoplázií.
Autorem prezentace je prof. MUDr. Michael Doubek, Ph.D.