Autor: MUDr. Vlasta Raušová
U pacientů s hematologickými malignitami jsou infekce způsobené toxicitou léčby nebo základním onemocněním častým důvodem neplánovaných hospitalizací. Včasné použití profylaktických perorálních širokospektrých antibiotik může potřebu hospitalizace snížit. Zkoumali jsme dopad použití systému Remote Therapeutic Monitoring Program (RTM) na použití perorálních antibiotik a související dopad na hospitalizace u kohorty hematologických pacientů léčených systémovou terapií. Tento systém, který je vlastnictvím společnosti Canopy, je založen na elektronických hlášeních pacientem.
Metody
Pacientům léčeným v Highlands Oncology Group, komunitní onkologické praxi ve státě Arkansas v USA, byla nabídnuta možnost zapojení se do programu Canopy RTM. Účast byla dobrovolná. Pacienti, kteří se rozhodli pravidelně odesílat hlášení o symptomech, tvořili skupinu RTM. Do analýzy byli zařazeni pacienti s hematologickými malignitami, včetně mnohočetného myelomu, lymfomů, chronických leukemií a dalších maligních hematologických onemocnění, kteří podstupovali systémovou protinádorovou léčbu.
Oznámení o symptomech v rámci RTM byla sledována specializovaným ošetřovatelským personálem. Symptomy, které překročily předem stanovenou hranici závažnosti, byly tímto ošetřujícím personálem vyhodnoceny pro další posouzení, včetně telefonické triáže, urgentního ambulantního vyšetření nebo odeslání na pohotovost nebo do nemocnice. Hospitalizace byly zaznamenávány prostřednictvím zdravotnického informačního systému (health information exchange) státu Arkansas. Při provádění statistických testů rozdílu byla použita inverzní pravděpodobnost vážení léčby, aby se zohlednil potenciální nenáhodný výběr pacientů do skupiny RTM.
Výsledky
Během dvou let od zahájení první protinádorové léčby po stanovení diagnózy až do data uzávěrky dat odeslalo 349 pacientů hlášení o symptomech v rámci RTM do 30 dnů od první léčby, zatímco 1 296 pacientů bylo léčeno bez zapojení do programu RTM. Medián věku pacientů zapojených do RTM byl 67 let, u nezařazených pacientů 70 let. Zastoupení mužů a žen bylo v obou skupinách vyrovnané.
Diagnostické složení obou skupin bylo srovnatelné, přičemž nejčastějšími diagnózami byly non-Hodgkinovy lymfomy, mnohočetný myelom a chronická lymfocytární leukemie. Pacienti zapojení do RTM vykazovali statisticky významné snížení počtu hospitalizací souvisejících s infekcí (2,6 % vs. 4,5 %, vážené p = 0,0147; relativní riziko [RR] 0,48; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,24–0,96). Kromě toho bylo zaznamenáno méně návštěv urgentního příjmu z důvodu infekce u pacientů v RTM skupině (6,6 % vs. 9,4 %, vážené p = 0,047; RR 0,72; 95 % CI 0,45–1,15). Pacienti zapojení do RTM rovněž dostávali statisticky významně častěji perorální antibiotickou léčbu (38 % vs. 29 %, p <0,0125).
Závěr
Využití vzdáleného terapeutického monitorování u pacientů s hematologickými malignitami snižuje riziko hospitalizace z důvodu infekce, a to pravděpodobně díky včasnějšímu zahájení ambulantní perorální antibiotické léčby. RTM rovněž snižuje potřebu vyšetření na urgentním příjmu při infekčně podmíněných symptomech. Široká implementace RTM představuje snadno škálovatelnou strategii ke snížení počtu hospitalizací z důvodu infekce, redukci nákladů a ke zvýšení bezpečnosti podávání léčiv spojených se zvýšeným rizikem infekce.
Reference: Derman B., Remote therapeutic monitoring reduces hospitalization due to infection in patients being treated for hematological malignancy, Oral Abstract Session, Presentation ID 131, 67th ASH Annual Meeting and Exposition, December 6–9, 2025, Orlando, USA
