Symptomatický mnohočetný myelom, muž 1965

Alogenní transplantace v takto vysokém relapsu a v progresi onemocnění má jen minimální šanci na úspěch. Procedura samotná je u pac. s myelomem spjata s vysokým rizikem komplikací, i přesto, že se efekt aloT může dostavit (zejm. díky zvyklé přípravě FluMel), tak obvykle trvá jen krátkou dobu. V součtu komplikací a nízké účinnosti je obvykle kvalita života pacienta velmi kompromitovaná. Pokud by již byla provedena, je třeba ji vnímat jako možnou další linii léčby, kurativní potenciál v této fázi onemocnění nevidím.

Alogenní transplantace u MM se používá velmi omezeně a všechna doporučení se shodují, že pokud se má provést, tak jen v úvodních fázích choroby (nejčastěji v rámci 1.linie) u nemocných s velmi vysokým rizikem. V případě relabujících pacientů je spojena s vysokou mortalitou, vysokým rizikem časných relapsů i krátkou dobou remise i celkového přežití. Podle velkých analýz je riziko časného úmrtí (at již tranplant - related nebo pro relaps) kolem 50% (v některých analýzách až 90%). Použití takového postupu je srovnatelné s výsledky (předpokládanými) menších neurochirurgických zákroků v době kolegy Sinuheta. I když stejně jako tehdy může malému procentu nemocných pomoci, ve 21. století indikovat postup, kterým odsoudíme hned v počátku nejméně polovinu pacientů k rychlému úmrtí je neakceptovatelný.